Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odpověď: Laura B.:

Dobrý den paní Lauro, jeden z příznaků dyslexie je také pomalejší tempo. Jak vidím, do školy máte ještě rok času a za tu dobu se buďto vše samo upraví nebo navrhuji udělat předškolní testy v nejbližší pedagogicko-psychologické poradně. Jistě to stojí za to, protože v případě, že by dcerka měla poruchu učení, měli by učitelé k ní přisupovat individuálně, v případě těžší formy poskytnout INDIVIDUÁLNÍ PLÁN a přihlížet k vyjádření poradny. Hodně záleží na komunikaci rodičů a učitelů, popř. školy. V některých školách mají třídy nebo kroužky pro dyslektiky. Zkuste se o všem informovat, můžete tím dcerce hodně usnadnit školu.

Přeji mnoho úspěchů!

 

Odpověď: Lucie

Dobrý večer Lucie. Setkala jsem se již mnohokrát se špatným a negativním přístupem učitelů k tomuto problému. Syn chodil do dyslektické třídy od 3. do 6. třídy. Nejprve jsem také nebyla s praktikami p. učitelky spokojená, začala jsem zjišťovat, zda má nějaké speciální vzdělání nebo kurzy týkající se dyslexie. Samozřejmě, že neměla, proto se chovala podle "sebe". Později jsem zjistila, že si vzdělání v tomto směru doplnila a také její přístup se změnil k lepšímu. V každém případě to chce vytrvat a komunikovat se školou tak dlouho, dokud se výsledek nedostaví. Ve vašem dotazu se ale nezmiňujete, zda syn prošel testy na dyslexii v ped. - psychologické poradně. Pokud ne, určitě to udělejte, poradna mu může v případě takovýchto potíží navrhnout  individální učební plán, který musí všichni vyučující respektovat. Já jsem tento plán nakopírovala každému vyučujícímu zvlášť, domluvila si s každým schůzku a o problému a jeho řešení jsem se domlouvala. Také by měli respektovat únavu, pomalé tempo, všechny pomůcky a omezit domácí úkoly a přizpůsobit klasifikaci (min. o jeden stupeň.) Navíc při diagnóze vašeho syna je hodně důležitá pomoc rodiny, ale také okolí, což jsou učitelé. Vy se nepochybně snažíte a za to Vás moc chválím. Zkuste proto ještě navštívit poradnu, a pokud by šel vyřídit individuální plán učiva, synovi by to hodně pomohlo. V případě, že by byla špatná komunikace se školou, měla by zakročit poradna - od toho tu je. To, že děláte synovi pomůcky je moc dobré a učitelé by to měli respektovat, pokud mu to usnadní učení.

Přeji Vám, ať se vše podaří a dejte mi vědět.

Krásný večer.

 

Odpověď II. : Lucie:

Paní Lucie, děkuji Vám za odpověď, která mi víc napověděla. Chci dodat, že i když je INDIVIDUÁLNÍ PLÁN a synovi se v učení přitíží, nebo učitelé jej přestanou respektovat, je na místě se obrátit na poradnu a informovat ji o  tom, co synovi dělá v současné době problém a jak se k němu staví paní učitelka a poprosit poradnu o konzultaci ve škole. Myslím, že je to nutné, jinak by syn dost trpěl a zaujmul by negativní postoj. S tímto mám také osobní zkušenost a vím, jak je těžké dítě přesvědčit, že paní učitelka to "nemyslela tak zle". Tyto děti potřebují hodně chválit. A to i od učitelů. Sebemenší pochvala ho nastartuje k lepším výkonům. Vím, že základní škola je pro takové děti težké období, a to nejen pro ně, ale i pro rodiče. Po škole bych doporučila s chlapečkem podnikat nějaké aktivity venku na vzduchu aby se i unavil nebo proběhal, přišel na jiné myšlenky a necítil takovou tíhu školy. Jestli má nějaké zájmy nebo koníčky, tak ho určitě v tomto podporujte. Pak se Vám všechno vrátí v podobě jeho radosti a štěstí. Hlavně nic nevzdávejte a buďte silná. Držím palečky.

 Odpověď III.: Lucie:

Hezký den, Lucie. Tak jste mě velmi potěšila, že se hnuly věci ku předu tím správným směrem. Je to především všechno o komunikaci rodiče a vyučujícího. Tím více dítě pozná, zjistí jeho silné a slabé stránky, které by jinak učitel nezjistil a začne se na něj dívat z jiného úhlu, začne mu pomáhat. Myslím, že vše je  v lidech.  My rodiče - chceme pro naše děti to nejlepší, proto dětem musíme vytvořit pro to půdu, aby to neměli tak náročné - když už sama dyslexie je obrovský problém. Děkuji moc za potěšující zprávu a přeji Vám i všem, kteří mají podobné zkušenosti, ať se vždy podaří vyřešit ku prospěchu dítěte.

 OMLOUVÁM SE ZA DELŠÍ NEPŘÍTOMNOST V TÉTO PORADNĚ. NYNÍ SE OPĚT MŮŽETE S DOTAZY OBRACET NA TYTO STRÁNKY.

Odpověď paní Katce S. ze 17.9.2009

Paní Katko, jak si přejete, zkontaktuji Vás na Váš e-mail.

Pěkný zbytek dne

Romana

 

Odpověď paní Janě ze dne 14.1.2010

 Dobrý den paní Jano, děkuji za Váš dotaz. Pokud má Vaše dcera ve zprávě z pedagogicko-psychologické poradny tento zápis (že může psát angličtinu foneticky), měla by toto vyučující respektovat. Z mých zkušeností vím, že jakékoliv formy dyslexie jsou bez problémů respektovány nejen na středních, ale i na vysokých školách. Zkuste znovu zajít do ped.-psychologické poradny a postoj paní učitelky prezentovat a poradit se, jak se dá nejlépe postupovat. Pokud máte z vyšetření zprávu, ve které je toto napsáno, nakopírujte ji a paní učitelce předejte. Nepíšete, jakou formou dyslexie dívka trpí a jaké má mít případné další úlevy a v jakých předmětech nebo jestli by nebylo vhodné požádat školu  (za pomoci poradny) o individuální plán. Velkou výhodou ale je, že z ústního projevu mívá dcera 1.  V takovém případě by mohl vyučující tolerovat písemnou formu a upřednostnit formu ústního zkoušení, nebo zvážit mírnější hodnocení.Dcerku můžete uklidnit, protože trojka je u dyslektiků velmi dobrá známka. U těchto problémů mívají děti ze ztěžejních předmětů i horší známky.

Přeji hodně úspěchů a budu ráda, když mi napíšete, jak se situace vyřešila.

S přáním pěkného dne Romana

 

Odpověď paní Věře do Nymburka:

Paní Věro. Nymburk opravdu neznám, ale našla jsem adresu poradny, na kterou se tam obraťe. Tam Vám jistě pomůžou najít nejlepší řešení.

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA STŘEDOČESKÉHO KRAJE KOLÍN

Masarykova 895, 28802 Nymburk
Tel.: 325 512 667

 

Buď  tam mají přehled o speciálních školách, nebo na některých základních školách jsou zařízeny třídy pro dyslektiky, se kterými poradny spolupracují.  Také existují dyslektické kroužky, nevím však, jak je to ve Vašem městě. Není potřeba problém hrotit hned přeřazením do zvláštní školy. Záleží také jistě na závažnosti problému, ale je na místě nejprve vyzkoušet jiné alternativy. Jedná se přece o budoucí život Vašeho dítěte.

Bylo by dobré toto závažné rozhodnutí nechat na více lidech, tím myslím nejen názor paní učitelky, ale i názor psychologů.

Přeji hodně štěstí

Romana

 Odpověď paní Vendule, ze dne 27.1.2010

 Hezký večer paní Vendulo. Myslím si, že se nemusí jednat o poruchu, ale to by nejspíše museli posoudit odborníci v ped. psych. poradně. Nepíšete, zda jste nějaké testy někdy v poradně se synem absolvovali, nebo ne. Testy jsou zdarma a v případě jakéhokoliv podezření na nějakou poruchu učení (nemusí se jednat hned o dyslexii) se na poradnu můžete obrátit. Můj syn byl dyslektik a jeho pozornost, kterou ve škole dokázal udržet, byla ze 45 minut asi tak 15 min. Jakmile ale přišel ze školy, dbala jsem na to, aby se hodně fyzicky uvolnil, například hry venku, ježdění na kole apod., čímž se uvolnilo celkové napětí z celého školního dne a mysl byla opět připravená vstřebávat nové poznatky a schopna domácího učení.

Vím, že udržet pozornost ve škole je záležitostí vyučujícího, jak dokáže děti správně motivovat a jakou formou je dokáže zaujmout. Je pravda, že někteří pedagogové bohužel nemají k tomuto cit a fantazii, což je naprostá škoda.

Snad jsem Vám alespoň takto trošku pomohla.

Přeji příjemný zbytek večera a hodně úspěchů.

Romana

Odpověď paní babičce J.F. z 16.3.2010

Zdravím Vás babičko J.F. a děkuji za dotaz. Musím také já Vám poděkovat, že se zajímáte o vývoj Vašeho vnoučka a chcete mu pomáhat. Rodiče někdy přes svoji zaměstnanost nebo jiné zájmy bohužel nestihnou zaregistrovat, že "něco" není v pořádku a pak může být také pozdě.

Testy na dyslexii se provádí zásadně v pedagogicko-psychologické poradně, jsou docela náročné, zkoumají opravdu všechny možné funkce grafomotoriku, tempo, logiku, intelekt, výslovnost, paměť, estetiku, úsudek, vyzrálost atd. atd.

U zápisu do školy se může spousta takových problémů přehlédnout  (i když by neměla) a pokud se rodičům nebo příbuzným na dítěti něco nezdá, určitě by měli poradnu navštívit a testy s dítětem absolvovat nebo se dohodnout (obzvláště u červnového dítěte) o roční odklad školní docházky.

Jestliže vidíte jako babička u vnoučka několik takových závažných indícií, o kterých píšete, apelovala bych na rodiče s  tím, aby navštívili ped. psych. poradnu a předešli tak velmi závažným problémům, které by svým neřešením mohly nastat. Zatím se nedá říct, jestli se jedná o dyslexii, o pomalejší tempo nebo jiná příčina potíží. Ale dle Vašeho popisu se jeví návštěva poradny jako velmi nutná.

Píšete, že " paní učitelce vůbec nezáleží na tom, že se dítě bude trápit a mořit s učením a rovněž na rodiče bude kladen velký nárok o trpělivosti ani nemluvím...".

Víte, váš vnouček není syn paní učitelky, ale syn Vaší dcery a jejího manžela. Těm by mělo na chlapci nejvíce záležet, od jejich kroků a rozhodnutí  o jeho současné přítomnosti se bude odvíjet jeho další život. Základ je vždy v rodině. Zájem, láska, podpora a péče musí vždy vycházet z rodiny a nemůžeme očekávat od instituce jako je škola, aby za rodiče sledovala hlubší potřeby a zájmy dětí. Váš vnouček  podle mě potřebuje hodně pozornosti, potřebuje aby se mu někdo z rodiny hodně věnoval a pomohl mu rozvíjet jeho intelekt, četl pohádky, básničky, vyprávěl si s ním, hrál různé hry pro rozvoj paměti a myšlení a hodně mu všechno vysvětloval. Jestliže se to podaří, uvidíte markantní změny ve vývoji i v ostatních oblastech jeho zájmů.

Přeji Vám hodně úspěchů a pro vnoučka jen to nejlepší. Věřím, že mu i Vy hodně pomůžete.

Budu ráda, když mi za čas napíšete, jak se věci vyvinuly. Děkuji za Váš dotaz.

 
S přáním příjemného večera
 
Romana

 

 Odpověď paní Věře z 22.4.2010

Dobrý den paní Věro. Děkuji za Váš dotaz. Jestliže píšete, že se synovo chování změnilo, muselo to mít nějakou příčinu. Bylo by dobré si s ním nenásilně třeba při hře do hloubky popovídat, jak se cítí ve škole, co ho trápí, jestli jsou spolužáci na něj hodní, co paní učitelka atd.

Taková změna v přístupu nebo postoji může mít mnoho příčin. Může to být vyvoláno posměchem spolužáků, někdy i náznakem šikany...Nebo nevhodným projevem nebo komentářem vyučujícího, nebo samotným pocitem, že se cítí méněcenný podle ostatních.

Určitě vidím jako prvotní řešení, jak jsem již napsala, popovídání si s ním  o jeho starostech, pocitech a problémech ve škole. Pokud se zde nic nedozvíte, je na místě navštívit paní učitelku a o tomto si s ní pohovořit. Třeba ona zpozoruje, od kdy a proč se chlapec takto změnil ale především ona jako fundovaný pedagog by měla první vypozorovat tuto změnu a rodiče upozornit a to především v případě, že by viděla náznaky dyslexie.

Pokud by ani rozhovor s paní učitelkou nepřinesl žádné rozřešení, a vy jste u syna viditelně pozorovala příznaky dyslexie, popsané v mnoha článcích na tomto webu, je na místě oslovit psychologickou poradnu a nechat udělat testy. Nemusí se hned jednat o dyslexii, může to být poze pomalejší tempo, ale také to může mít příčinu v nějakém zklamání, nebo nedůvěře v sám sebe. Variant je mnoho.

Přeji Vám brzké rozřešení problému a hlavně zdárné vyřešení.

S přáním všeho dobrého

Romana

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

názorná pomoc dyslektikům

(adam, 2. 3. 2009 9:42)

Dobrý den.Prosíme o předání informace.Názorná pomoc při doučování v češtině na internetu zdarma.Vhodné pro dyslektiky.Více na www.adam.websnadno.cz Děkujeme a přejeme hezký den.Redakce

Nadání a dyslexie

(Šárka Portešová, 3. 12. 2008 9:10)

Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou. Jsem psycholožka a zabývám se výzkumem nadaných dětí s dyslexií.Možná pozorujete u svých dětí s dyslexii – kromě problému se čtením, případně s gramatikou i schopnosti, které naopak ostatní děti nemají. Podle našich výzkumných zkušeností se to týká zejména vizuálních a prostorových schopností, zrakové paměti, tzv. „obrazového“ myšlení, zrakové představivosti a tvořivosti. Nejčastěji se tyto schopnosti projeví už v dětství jako zájem o kreslení a všemožné tvoření, skládání puzzle, jako zájem o to, jak věci fungují, o prozkoumávání nejrůznějších mechanismů a pod. Tyto schopnosti ale většinou škola moc neoceňuje, protože je hodně orientovaná na posouzení slovní paměti a slovní výbavnosti, školní úspěch se odvozuje od dobrých sluchových schopností a tzv. sekvenčního, krok po kroku jdoucího uvažovaní.
Píši publikaci o nadaných dětech s vizuálně-prostorovými schopnostmi a současnou dyslexii a hledám nějaké konkrétní příklady, které by čtenáři pomohli lépe pochopit často skryté schopnosti těchto dětí. Možná si vybavíte něco ze svého dětství - pokud jste měli nebo máte problémy se čtením, možná pozorujete tyto schopnosti u svých dětí a budete ochotni nám popsat nějaký konkrétní příklad...cokoli.
Velmi uvítám vaší pomoc.

Šárka Portešová
portes@fss.muni.cz

Poděkování 3

(Lucie, 10. 10. 2008 22:27)

Dobrý večer,chtěla bych se ještě jednou vrátit k mému problému.Dnes jsem mluvila s p. učitelkou,zdá se mi,že ve škole někdo byl a syna viděl,protože začala mluvit o individuálním plánu,dokonce ho měla už za sebe napsaný.Ptala jsem se jí, kdo na to přišel,protože ona o něm vždycky mluvila jako,že ho dělat nebude.Tvrdila,že ona,ale nezdá se mi,že to bylo jen z její hlavy.Ale přesto,byl udělán.Přečetla jsem si ho, protože jsem to musela podepsat,dokonce jsem to s ní rozebírala,protože mi nebylo spousta věcí jasných...,p. učitelka nakonec dokonce začala poslouchat mně,mé zkušenosti a rady z psychologie,které jsem dostala,a knih,které mám pročtené,tak jak se učím se synem doma...proč vynechává linky,okénko...a tak.Zjistila jsem,že chlapce vůbec nezná,pořád se vymlouvala,že má ve třídě jěště dalších 7 dětí...a že nemá čas je pozorovat.Nakonec jsme se dohodly,že mu bude dokonce zvětšivat text v čítane,který zrovna čtou,že si to má nacvičit na něm,můžeme ho vybarvit a rozslabikovat.Potom má až má zkoušet text přeíst v učebnice.Když jsem jí říkala,že doma mu vyberu těžší slova nebo ty které čtou poprvé z textu,napíšu mu je ve větším písmu.a Pak jdeme na text v čítance...divila se a řekla,že to tak ona dělat nemůže,aby vypisovala slova.Ale zároven trvdila,že takové problémy má u zbývajících dětí.Tak sjem se jí zeptala,tak proč ty slova nevypíšete na tabuli,stejnek u ní čtete a čtou je všechny děti, a nemusíte to dělat jen pro něj a pomožeto ostatním.Vždyt je jedno co na té tabuli procvičují.Tak uznala,že to taky tak udělá...Tak trochu si říkám,kdo tyto lidi prověřuje,jestli je někdo,kdo se na takové učitele podívá jak pracují,pokud nepracují jen tehdy,když maj někoho v zádech.Když si na ně chcete stěžovat,tak řeknou,že prablémy nemaj,ale zrejmě maj.Já chápu,že mají nějaké zkušenosti,studovali,ale přece každé dítě je jiné a každé potřebuje jiný přístup,ale pokaždé jde o to aby se když je někde problém snažil vyřešit nebo minimalizovat...Zdraví vás Lucie

poděkování

(Lucie, 6. 10. 2008 15:59)

Ještě jednou Vám moc a moc děkuji,protože jak už jsem psala, je spousta poraden na,které se mohou obrátit o radu rodiče dětí s dysfuncemi,ale už se poněkud zapomíná na děti jinak hůř vzdělavatelné,třeba jako je můj syn.A o to je to horší,když člověk neví, na koho se má obrátit.Jsem ráda,že jsem se mohla na vás obrátit.Ještě bych dodala,že mám ještě jednoho syna.U něj byly také zjištěné dysfunkce,ale chodí do běžné ZŠ a tam mi vychází zatím se vším,moc mu pomáhají.Je v šesté třídě,ale ta práce kolem něho a piplačka každodenní je odměnou za to, co jsme oba pro to udělali i díky s p. učitelkám co měl a má.Bohuže na to,že můj mladší syn je na speciální škole se spac.pedag.,tak tam to tak není a proto mě mrzí,že to nejde tak jak u strašího.Není zas tak důležité jak se jim vede ve škole,ale aby oni i my jsem společně byli spokojení.A to je nejdůležitější.Srdečně zdravím Lucie

poděkování

(Lucie, 6. 10. 2008 10:39)

Dobrý den,děkuji za vaše krásná slova.Na dotaz jestli bylo synovi uděláno psych. vyšetření,ano.Měl ho na zač.minulého roku,a na požádání mne i ve škole s tím,že u toho byla jeho p. učitelka,druhé.Paní psycholožka mne i p.uč. informovala ,jak s ním pracovat,že má mít indiv. plán.Doporučila snížit domácí úkoly ma minimum,ve škole psaní,čtení,častěji vyměnovat činnosti zapojovat pohyb.Já to tak dělám v rámci domácí přípravy,ale když p. psych. odjela tak uč.řekla řekla,že to není třeba individuální plán potřebuje pro jiné děti,že Víta ho nepotřebuje.Pomůcky jako jsou pomocné linky v sešitech zakázala,že je dost velký,aby psal tak jak ostatní děti.Synovi zhledem k retardaci,zhoršenému mluvení nebyla diagnostikována přesně dysfunce,je to způsobeno spíš jinými příčinami.I přesto si myslím,že je práce s tím to dítětem podobná.Jestli mu jde hůř čtení a psaní a jiné učení hůř z jakáchkoliv příčin,je potřeba je odstranovat nebo jim co nejvíc přecházet,ale na to musí být obě strany.Pro děti s dysfuncemi je spousta sraánek,kde se může rodič poradit,ale protože jsem dost bezbranná,tak jsem to zkusila u vás.Ještě jednou za vaše slova děkuji.Lucie

Dotaz

(Lucie, 5. 10. 2008 19:35)

Dobrý den,mám syna,který má od narození kombinované postižení.Momentálně chodí 3.tř.do spec.školy v rámci zvlášní školy.Už delší dobu pozoruji,dokonce jsem na to upozornovala p.učitelku,že syn má problémy ve čtení,psaní i v matematice.Syn má středně těžkou retardaci,ale učení a mluvení zlvádá.při učení používám pomůcky jako jsou kostsky,karty s čísly.Písmenka jsem mu psala i ve větším formátu později i slova.Při mat.používám divadélko,proužky s dílky.Mám spíš dojem,že ale p.učitelka ve škole se mu patřičně nevěnuje.Nevíc problémy se špatným zapamatováním písmen,záměnu písmen zlehčuje.Když jsem mu dala na čtení pomocný rámeček,je to na způsob okénka,ale potrhuje to slova a věty v řátku,kvůli motorice,p.uč.to vyhodila.Vím,že u něho je učení zhledem ke zdravotnímu stavu problematické,ale postupy p. učitelky se mi nelíbí.Nutího doma psat naměrné množství úkol.Denně musí číst stranu čtení,píše stranu v písance a k tomu počítá až 20 příkladů i s opisem.Upozornovala jsem na to i psycholožku,která s p. uč. mluvila a říkala jí jak s ním pracovat,ale p.uč. dále pracuje podle sebe.O známkované má vše co ve škole nebo doma udělá i s pětmama a čtverkama.Nevím co má dělat.Mluvila jsem o problému s p.ředitelem,ale ten je při p.uč.Na syna je toho moc.Přestává mít zájem o učení,i mě to hodně znervoznuje.Prosím poradte mi co mám dělat,bydlíme na malém městě,do většího,kde je možnost lepších škol,je to od nás daleko.Kromě toho jsem se chtěla zeptat,jak můžu jinak pomoct synovi,co se týče pomůcek a učení.Nebo kde je možné něco koupit.Snažím se mu pomáhat jak jen to jde a hledat pomůcky,aby ho učení bavilo.Případnou odpověď mi prosím zašlete na email:Janys73@seznam.cz.Za veškeré informace vám předem moc a moc děkuji.Lucie

Dotaz

(Laura B., 28. 9. 2008 10:28)

Dobrý den, jak poznám u dcery, jestli je v pořádku, nebo má dyslexii. Je pomalejší a má jít do školy.
Děkuji za odpověď.



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA